Znáte se?

29. september 2011 at 21:29 | christie. |  Články
Poslouchám melancholické písničky v pokoji osvětleném jedině světlem z počítače, zvenku ke mě doléhají noční zvuky větru. V takovém stavu prostě nejde nevzpomínat. A tak jsem se nechala pohltit proudem všech těch myšlenek, které jsem úspěšně držela pár týdnů pod pokličkou a ony, ty nevděčnice, se mi te´d honí hlavou bez jakéhokoli systému, bez povoleníí, prostě jen tak lítají, chvíli pobudou a zase odletí a přiletí jiné, ještě bolestnější, temnější. Některé jsou usměvavé, jiné skoro ani nedávají smysl. Kéž by existoval nějaký způsob jak se naučit mít své city na uzdě, kéž by existoval způsob jak ovládnout své emoce. Ale nejde to. Každý jsem se narodili z jiným srdcem, s jíným způsobem myšlení a každý s jinou dávkou emocí. Emoce jsou fajn. Ale mají tu špatnou stránku neptat se kdy mají přijíta do jaké míry se projevit. Někteří silnější jedinci se už naučili jim poroučet, já však ne. Jsem hodně emotivní a jen děkuji Bohu, že mám docela rozvážnou a klidnou povahu a tak je dokážu skrývat. Alespoň některé druhy emocí.
Je zvlášní zkusit prozkoumat jací jste. Dokázali by jste to? Dokázali by jste sami sebe charakterizovat? Kdyby vás někdo zastavil a donutil by vás popsat sebe sama, zvládli by jste to? Obstáli by jste? Já třeba ne. Je to pro mě těžké, ale nedokázala bych to. Neuměla bych pravděpodobně odpovědět na většinu otázek. Základní charakteristiku bych snad i zvládla, ale v některých situacích mi přijde, že jsem extrovert. Jsem soutěživá, živá. Ale jindy? Skrývám své emoce před světem. Zevnitř třeba pláču, nebo se smějua nidko to nepozná. Jsem hloubavá a přemýšlivá a řitom šašek. A jak bych tohle mohla popsat ostatním? Jsem emotivní (někdy až příliš), ale zároveń své emoce často dokážu skrývat a ptoto to nido nepozná a neřel by to. Jsem stydlivá a z projevů mám hrůzu, ale zároveň jsem vůdčí typ a pluvčí třídy. Jsem průbojná, cílevědomá a vystoupení z baletu mi nedělaly problémy a přitom se nervuju před písmkama a kdykoli mám něco říct na veřejnosti. Neumím se otevřít před větší skupinou lidí a tak raději mlčím, ale zároveň jsem kamarádská, otevřená a usměvavá a lehko se seznamuji.
Tak jak mám ksakru poznat jaká doopravdy jsem?
A nebo jsem jen prostě emotivní puberťačka, která ještě nepoznala svět ani sebe samu.
A řeší to samé co většina teenagerů.
 


Comments

1 €&L €&L | Web | 29. september 2011 at 21:31 | React

ahojky :)mohla bych tě požádat o hlásek?
Stačí kliknout na tlačítko s palcem a textem: "tenhle pár je

cool."

zde:

http://www.bravolasky.cz/detail/id:2423/

Díky moc předem a ráda oplatím.

2 dipsy-lee-gonzaless dipsy-lee-gonzaless | Web | 29. september 2011 at 21:34 | React

krásný blog;))

..hezký článek, donutil mě se zamyslet.. :) ..asi bych nezvládla sama sebe popsat, to bych musela mít ještě někoho při sobě, protože sami někdy nevidíme jak se chováme, neuvědomujeme si, co děláme a tak.. :)

3 Canada Goose Expedition Canada Goose Expedition | Email | Web | 30. september 2011 at 9:09 | React

That is exactly what I am lookng for!You have done a brilliant job. Your article is truly relevant to my study at this moment, and I am really happy to read it.

4 Teruna Teruna | Web | 1. december 2011 at 21:33 | React

Máš na to psaní článků fakt talent :-), nějak mi to donutilo se zapřemýšlet, jestli bych sebe popsala alespoň takhle a asi ne. Dokážu říct, co mám ráda a co ne, ale když přijde na zevnějšek, tak jsem v háji. A mám stejný problém s brečením si a smáním si pro sebe :-D.

5 Edwardův brácha Edwardův brácha | Web | 2. january 2012 at 12:49 | React

Vypadáto, že máte lehce rozpolcenou osobnost, drahá Christie. Ale nestrachujte se, v tom spočívá Vaše výhoda! Stačí ji jen využít ve svůj prospěch.

Mimochodem, není chlapec na fotografii náhodou Harry Potter? Hodně mi ho připomíná. I když bych ho nyní nerad potkal, vzhledem k tomu, že jsem mu ráčil přebrat Ginny. Nu což, snad se pletu.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.