nakřápnutý kotníček

20. january 2011 at 14:42 | Wake™ |  Články
welcome-to-my-life.blog.cz | Wake™
Ach jo. A je to zase tady. Pokažený počítač. Sere mě to, protože si vzpomínám, jaký to mělo dopad na můj blog, když se mi pokazil minule. Ale smad to nebude tak zlé. Pokusím se tady chodit jak jen to bude možné. Problém je akortá v tom, že na mém počítači mám uložené všechny otky, avatary, obrázky, různé podklady a tak. Což znamená méně Fashion článků a více nudných keců. Ale stejně je to zvláštní. Tak dlouho jsem tu nebyla a neám o čem psát. Tak to skrňme.
V pondělí po škole jsem uklouzla na školním schodišti. Stalo se to ve čtyři odpoledne, kdy už škola prakticky končí a tak tam uklízečky vytíraly. No to bych nebyla já, abych se na tom bevymlela, že? :D Ze začátku to ani tak nebolelo. Teda bolelo to jak kráva a dobrých pět minut jsem si na té noze seděla a střídavě nadávala a smála se a třepala rukou ve vzduch, což dělám vždycky, když mě něco opravdu bolí. Já jsem totiž zvláštní člověk. Nikdy nezačnu brečet (ani mo nejbližší kámošky mě nikdy neviděly brečet!) jen začnu rukou mávat ve vzduchu, hystericky se směju a nadávám. Ha! No každopádně jsem se to snažila rozchodit cestou domů. Ubelhala jsem asi tak  500 metrů a musela jsem zavolat papíkovi, ať me odveze. Večer to pak začalo znova bolet jak kráva, nemohla jsem vůbec spát. To už mi šly slzy do očí, což se běžne nestává. Ráno jsem se dokulhala k naší doktorce. Přišla jsem tam o půl osmé ráno a zjistila, že je tam až od osmi. První půlhodina čekání. Potom mě poslala na kožní s vyrážkou, co mám na puse ( teda u pusy ) a na chirurgii s tou nohou. Ta kožní je jen o patro níž, tak jsem si říkala, super, nebudu muset chodit. Jenže jsem tam musela čekat hodinu a třičtvrtě!!! A to nepřeháním! POtom mi předepsala jen jakousi mast, řekla, že je to topický ekzém a mohla jsem jít. Tu samou mast mi doporučovala už i moje doktorka, takže ta více jak hodina (skoro dvě) byly naprosto zybtečné. Akorát mi jen řekla, že nesmím jíst čokoládu (ach, jak to jen vydržííím!), kávu, citrusy, alkohol (další krutá rána :D) a džusy. Jo a kořeněná jídla. Super. Asi umřu hlady!:D No potom jsem se došmajdala na chirurgii. Prvně jsem tam hodinu čekala, pak mě poslali na rentgen a pak další hodinka, než jsem zase přišla na řadu. Řekl mi, že mám štěstí, že to není zlomené, dal mi ortézu a poslal mě dom. Problém je v tom, že na tu ortézu neobuju botu, takže jsem až do jedné odpoledne čekala na popíka, než mě odvezl domů. A co z toho všeho vyplývá? Že jsem nešla do školy a celý den jsem strávila čekáním. Nic přijemného, to vám teda  povím... :(Ve středu na mě pak učitelé brali strašné ohledy, když jsem chromá (haha!). Jnak nic extra a nic zvláštního.
Vlastně ještě něco! V sobotu se na našem maloměstečku otevírá CityFood!:D Je to nějaký pochbný fast food, ale jsem docela ráda, jelikož tam budou mít lasagne a hambáče a hranolky a (a spoustu dalšího) a navíc tam bude otevřené až do dvanácti v noci, takže si tam budeme moct chodit sednout s děckama z moádeže! :))
Takže se mějte! Zase někdy! :))
P.S. Tohle si pusťte! Sice staré, ale ždycky mě to "nakopne". :)
 


Comments

1 Destiny Destiny | Web | 20. january 2011 at 17:33 | React

Páni. Den blbec. Na chirurgii jsem jednou čekala 3hodiny, normálně tak čekám hoďku, maximálně hodinu a půl. Taky jsem měla něco podobného s kotníkem, doteď mě bolí a přeskakuje mi v něm. Doktorka mi tvrdí, že by se to mělo do roka dvou zlepšit. Nebo taky ne. Skvělé. Ten CityFood ti závidím :)

2 Ta citlivá Ta citlivá | Web | 21. january 2011 at 19:23 | React

Jéjda, tak ať je to ok. Ekzém i kotník :))

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.